Psalo se září roku 2012. Mia se mi málem schvátila. Z trávy musela na dietu do výběhu, kde tráva nerostla. V té době byla ještě jedináček. Jakmile někoho slyšela na dvoře, začala řehtat a chtěla pozornost. Začala jsem mít strach, aby do té doby naprosto bezproblémová kobyla se nenaučila nějaké zlozvyky. To bych byla vážně nerada.
Aby se tak nestalo, začala jsem ji hledat parťáka/parťačku, který by byl ve výběhu s ní, dělal by jí společnost a já zároveň měla druhého miniponíka do party na sbírání zkušeností.
Představu jsem měla jasnou. Chci valacha a nejlépe strakáče. 

K čemu máš miniponíka? Vždyť je k ničemu, je to jen sekačka na trávu. Nechceš si pořídit radši velkého koně? 

To jsou otázky, které často slychám a na které odpovídám následovně:
I když miniponicí jsou malí, tak to rozhodně nejsou jen sekačky na trávu. Ba naopak, mnohým z nich naše česká tráva a naše české pastviny nedělají dobře. Jsou z nich tlusté koule s často schvácenými kopyty.
Minipony jsou "koně" pro celou rodinu, od dětí přes rodiče až po seniory a jejich využití je opravdu velmi pestré. Neustále objevuji nové a nové možnosti, jejich využití. Proto jsem se rozhodla začít psát tento blog a inspirovat ostatní, jak s miniponíky pracovat. Jak jim sestavit pestrý tréninkový program, který bude bavit oba. Nejen miniponíka, ale i jeho majitele nebo kohokoliv, kdo s ním pracuje. 

Inspirujte se,

jak využít miniponíky

v tomto eBooku ZDARMA.

Pro stažení klikněte SEM.

Přidejte se k nám na Facebooku: